Příspěvky flóře oblasti Svitav
Peter Schreiber, ředitel městské školy v Březové
Původně zveřejněno pod názvem:
„Příspěvky flóře oblasti Zwittau (Svitav).“ Moravský deník. Zemské muzeum, svazek VIII, 2. Sešit, 1908.
„Vřesoviště okresu Zwittau (Svitavy).“ Ze sdělení Komise pro přírodovědný průzkum na Moravě, 1907.
Teprve velmi pozdě se všeobecně rozšířilo poznání, že je nezbytné chránit několik pozůstatků původní přírody, které byly téměř úplně změněny dnešním pokrokem v zemědělství, průmyslu a dopravě, a ochránit je tak před úplným zničením.
Oblast Svitav byla, obzvláště v posledních letech, vystavena velkým změnám. Dnes se ohlížím zpět na posledních 28 let, během kterých jsem se toulal touto oblastí všemi směry, zpočátku jsem sbíral byliny pouze jako koníček, a teď je asi 10 let zkoumám plánovaně. Před čtvrtstoletím stále existovaly oblasti, které byly ve všech ohledech zcela nedotčené, rašeliniště se svou původní vegetací. Tyto malé relikty původní vegetace jsou nyní také ohroženy – je možné, že během několika let zmizí.
Na úpatí okrajů Javorníku jsou rašeliniště všude, kde vyvěrají prameny. Nejvýznamnější je zde vřesoviště na Kostelních loukách na 40 lánech. Před 5 lety započaly odvodňovací práce. Jak obě vřesoviště ležící na horním toku Kirchenwiesenbachu, tak i bažinatá oblast pod ním byly plánovaně rozhrnuty. V posledně jmenované části bylo vyříznuto několik malých rašelinných profilů. Ve všech vzorcích rašeliny bylo objeveno překvapivě velké množství vivianitu. Nyní jsou boční zřídla opět uzavřena, voda teče hliněnými trubkami do širokých příkopů, původní flóra na mnoha místech ustoupila. Horní část Kostelní louky, která představuje slatinné rašeliniště, byla zakoupena obcí Svitavy. Prameny poskytují pitnou vodu pro Svitavy, Vierzighuben (40 Lánů) a Hradec nad Svitavou, a na ochranu těchto pramenů byly založeny lesy, které během svého růstu vytěsňují poslední zbytky slatinné flóry. Tato slatina je také minulostí.
V blízkosti vesnice Lotschnau (Lačnov) leží vřesoviště, které před několika lety získalo nového ambiciózního majitele. Okamžitě bylo vysušeno a vyrovnáno, mnohé kyselé traviny byly nahrazeny lepšími travinami a krmnými bylinami, pouze Úpolín evropský se ještě dokázal udržet. Také toto vřesoviště je již minulostí.
Bažinaté pásy vřesu poblíž Hradce nad Svitavou, směrem do vesnice, jsou pravděpodobně stále v původním stavu, ale z floristického hlediska mají mnohem menší význam než výše zmíněné oblasti.
Totéž platí pro rašeliniště poblíž Helensteinu, jak se nazývá začátek Svitav. V létě odtud neodtéká téměř žádná voda. Řeka Svitava ve skutečnosti vzniká na rašelinných loukách u lesa u Mohrner (Javorníku). Tok nevykazoval žádné znatelné oslabení ani při půlročním nedostatku deště. Nad starou hrází rybníka, která rozděluje vřesoviště na dvě části, je vřesoviště již roky obhospodařováno a jen velmi malá část je v původním stavu. Botanikovi stále přinese potěšení kus levého břehu pod přehradou řeky Svitavy. Vyskytuje se zde také Prvosenka pomoučená – Primula farinosa, jejíž původnost je vyjádřena skutečností, že se v oblasti velmi málo šíří. Příkopy, které jsou v současné době opět téměř zarostlé, téměř nenarušují původnímu vzhledu stanoviště. Toto vřesoviště by mělo být jako přírodní památka chráněno před zničením (před všemi), ale je velmi diskutabilní, zda to bude ještě možné. Velký vodní projekt, který zahrnuje vodovod pro Svitavy a pod ním ležící vesnice, jakož i regulace Svitavy v těchto místech za účelem odstranění černo-modrého, páchnoucího bláta, které plní koryto potoka až do Muzlova, má svůj účel a má stát milion korun. Počítá s vytvořením dvou rybníků, které mají zásobovat vodou při občasném zatopení potoka. Jeden má být postaven nad starou přehradou rybníka, druhý těsně pod ním. Právě tím jsou však zajímavá rašeliniště odsouzena k zániku. Doufejme, že než bude příliš pozdě, se o věc postará Komise pro ochranu přírodních památek a prosadí změnu původního projektu.
Zdá se, že na dvou nejdůležitějších rašeliništích v sousedních Čechách, poblíž Nikl (Mikulče) a Schirmdorfu (Semanína), se zatím nic neděje. Schirmdorfer (Semaninské) vřesoviště dokonce vykazuje silný nárůst Kýchavice bílé – Veratrum Lobelianum, a to navzdory skutečnosti, že mnoho trsů bylo přesazeno do zahrad ve Svitavách.
Obecně flóra zahrnuje řadu rostlin, které by se měly vyskytovat spíše ve vyšších polohách Sudet. Kromě kýchavice jsou tady doma Sedmikvítek evropský – Trientalis europaea, kakost lesní – Geranium sylvaticum, Prha arnika – Arnica Montana, Jestřábník oranžový – Hieracium aurantiacum a Suchopýr pochvatý – Eriophorum vaginatum, i když poslední dvě jsou velmi vzácné.
U Svitav nejsou žádné oblasti podobné pralesům. Hospodářské lesy jsou, jako všude, hojně využívány a jsou ve špatném stavu, ale lesy olomoucké arcidiecéze, knížat Thurn-Taxis a Lichtenštejnů jsou v nádherném stavu. Borový les u Hradce nad Svitavou, patřící arcibiskupství, je dnes jen vzpomínkou skrze horské borovice na vznešenou krásu horských lesů Jeseník. Neobvyklým pohledem jsou také populace borovice vejmutovky – Pinus strobus na vřesovišti a v lesích Schirmdorf (Semanína).
O úplném zmizení mnoha rostlin není třeba mluvit. Z druhů čeledi Carex (ostřice) se již roky neukázal druh pseudocyperus – Ostřice nedošáchor. Mochna norská – Potentilla norvegica, která byla dokonce před lety nalezena poblíž města. Podobně se zdálo, že Ostřice šáchorovitá – Carex cyperoides na několik let zmizela, ale v předchozím roce se v hojném počtu vyskytla na přehradě Rašelinových luk. V článku z roku 1907 jsem uvedl, že zmizely Silenka rozsochatá – Silene dichotoma a noctiflora (Silenka noční). V posledních dvou letech se však hromadně znovu objevily. Moje vysvětlení výskytu Prvosenky pomoučené – Primula farinosa, totiž že mohla pocházet ze zahradních exemplářů, bylo naprosto špatné. Na konci
května 1903 jsem místo jednou navštívil a nebyl jsem ani trochu překvapen, když jsem tam našel trs Lepnice alpské – Bartschia alpina. Mohl by, ale určitě to nebyl zahradní uprchlík. V suchém létě roku 1911 jsem ho již najít nemohl. Konec konců, nemohli být příčinou zavlečení ptáci, kteří se usadili na železnici?
Kromě rašelinných luk je v oblasti zajímavý kus krajiny – pískovna nad rybníkem Freisassenteich poblíž Lotschnau (Lačnova). Půda je zde vždy vlhká, protože sem prosakuje voda ze sousední podmáčené louky. Jak jsem se mohl přesvědčit, místo bylo téměř zcela bez rostlin a bylo to zajímavé jen proto, že na něm bylo několik exemplářů Rosnatky okrouhlolisté – Drosera rotundifolia, zatímco na sousední louce, navzdory horlivému hledání, nebyl nalezen exemplář jediný. (Dnes je to důležité naleziště rosnatky okrouhlolisté.) V následujících letech se v pískovně zvyšoval výskyt rosnatky co do počtu a velikosti exemplářů, ale postupně se tam usadilo i mnoho dalších rostlin a zde uvádím populaci rostlin, jak jsem ji opět před třemi lety zaznamenal:
Polytrichum sp. – Ploník sp.
Sphagnum sp. – Rašeliník sp.
Luzula campestris – Bika ladní
Juncus conglomeratus – Sítina klubkatá
Juncus lamprocarpus – Sítina čárkovaná
Juncus supinus – Sítina rašelinní
Eriophorum angustifolium – Suchopýr úzkolistý
Eriophorum latifolium – Suchopýr širolistý
Scirpus sylvaticus – Skřípina lesní
Carex echinata – Ostřice ježatá
Carex flava – Ostřice rusá
Carex leporina – Ostřice zaječí
Anthoxanthum odoratum – Tomka vonná
Betula alba – Bříza bělokorá
Salix aurita – Vrba ušatá
Calluna vulgaris – Vřes obecný
Sagina procumbeus – Úrazník položený
Cirsium palustre – Pcháč bahenní
Hypochaeris radicatus – Prasetník kořenatý
Leontodon hastilis – Máchelka srstnatá
Ranunculus acris – Pryskyřník prudký
Potentilla tormentilla – Mochna nátržník
Rubus fruticosus – Ostužiník křovitý
Comarum palustre – Zábělník bahenní
Parnassia palustris – Tolije bahenní
Trifolium pratensis – Jetel luční
Trifolium minus – Jetel pochybný
Trifolium spadiceum – Jetel kaštanový
Trifolium repens – Jetel plazivý
Drosera rotundifolia – Rosnatka okrouhlolistá
Euphrasia officinalis – Světlík lékařský
Pedicularis silvatica – Všivec lesní
V červnu 1913 jsem navštívil pískovnu s odborným učitelem Adolfem Hornischem ze Svitav, který mě několik let podporoval v mé botanické práci, a našli jsme, k našemu překvapení, dva nové osadníky: Plavuňku zaplavovanou – Lycopodium innundatum a Rosnatku anglickou – Drosera anglica. Druhá zmiňovaná byla viděna jen ve velmi málo nekvetoucích exemplářích v příkopě. V roce 1914 se však uprostřed pískovny našlo mnoho kvetoucích rostlin. Také tyto rostliny musely migrovat, ale pravděpodobně ne z velké vzdálenosti. Místa, kde částečně lesem prochází bažina nad pískovnou, nabízejí mnoho přístupných míst vhodných pro obě rostliny, ale dosud se je tam nepodařilo prokázat.
Nezmínil jsem se o jednom obyvateli pískovny, protože jsem ho pěstoval pouze zde a na rašelinové louce pro školní účely, konkrétně Tučnici obecnou – Pinguicula vulgaris . V jedné větší zásilce dřípatek, kterou jsem nechal přivézt do zahrad ze Šumavy, bylo obsaženo několik mladých rostlin. Vysadil jsem je a ony se již hojně rozmnožily.
Na závěr bych chtěl zmínit imigraci rostlin kvůli železniční a silniční dopravě. S výjimkou heřmánku terčovitého – Matricaria discoidea a Turanky kanadské – Erigeron canadense, které se vyskytují v obrovském množství, jen velmi málo z nich vydrží dlouho nebo jsou stále tak vzácné, že je ještě nelze považovat za skutečné obyvatele této oblasti.
Eryngium campestre – Máčka ladní
Tordylium maximum – Zapalička největší
Caucalis daucoides – Dejvorec velkoplodý
Anthriscus cerefolius – Kerblík třebule
Lathyrus tuberosus – Hrachor hlíznatý
Lathyrus aphaca – Hrachor pačočkový
Vicia pannonica – Vikev panonská
Plantago arenaria – Jitrocel písečný
Lactuca serriola – Locika kompasová
Echinops sphaerocephalum – Bělotrn kulatohlavý
Asperugo procumbeus – Ostrolist poléhavý
Cynoglossum officinale – Užanka lékařská
Cerinthe minor – Voskovka menší
Anchusa officinalis – Pilát lékařský
Datura Strammonium – Durman obecný
Saponaria officinalis – Mydlice lékařská
Vaccaria parviflora – Kravinec španělský
Myší ocásek nejmenší – Myosurus minimus a Rýt barvířský – Reseda luteola zmizely ze běžných bylin na několik let.
Následně přináším seznam rostlin s uvedením jejich výskytu. Pro úplnost jsem vypsal také obecně se vyskytující rostliny a poté rostliny zmíněné pouze v úvodu článku, pokud je třeba uvést nová místa výskytu.
.
.
.
Pokračování příště…
Březová, říjen 1916